Deník z cesty do USA - den 24.

11. srpna 2008 v 17:51
24.den - sobota 9.8.2008
Hanauma Bay, Cirque Hawaii
V 07:30 nástup před barákem, kde pro nás přijel Michael s Cili. Na Hanaumu se musí jet brzo, je to vyhlášené místo, kam jezdí mnoho turistů a kdo dřív příjde, ten dřív mele. Jakmile je plno, musí se čekat, až někdo odejde. Před vstupem do zátoky se projde kinem, ve kterém je povinné shlédnutí filmu o tom na co si dát pozor, co dělat a co nedělat, aby zátoka nebyla za pár let zlikvidovaná. Je tam 400 druhů ryb, šnorchly a brýle jsme si vzali u nás na balkóně, nebyly úplně v perfektním stavu, každý z nás měl při šnorchlování nějaké problémy. Ale jinak to bylo krásné, akvarijní rybičky ve velkém provedení v přirozeném prostředí na korálovém reefu. Taťka s Michaelem plavali dokonce na vnější reef, ale díky větrnému počasí to byl trochu boj o život, takže zbytek posádky zůstal radši ve vnitřním reefu, kde bylo sice trošku míň ryb, ale stejně krásných.
Michael a Cecilie nás opustili už kolem půl desáté, protože jeli pro auto do opravny a vůbec stejně pořád pracují (až nezdravě - kanceláři je minimálně jeden z nich 7 dní v týdnu od 6 ráno do osmi věčer) s tím, že nás v poledne vyzvednou a zajdeme spolu na oběd do egyptské jídelničky a pak taky nakoukneme do jejich kanceláře. Tak se i stalo, kancelář mají vlastně na takovém docela škaredém vybetonovaném dvoře, kde mají ale na druhou stranu spoustu místa na parkování jejich 9 dodávek, samotné 2 místnosti jsou velké, i když poměrně strohé.
Odpoledne dle zájmu (G, K,V) koupačka na Waikiki Beach a v 6 hod sraz s Mary na Cirque Hawaii. Začátek byl v havajském duchu (bubnování, troubení na mušli), pak už to byl pravý nefalšovaný cirkus s provazochodci, artisty a akrobaty z Ruska i odjinud. Před představením jsme měli ještě chvíli čas, tak jsme Mary ukazovali fotky, ale překvapilo nás, že žádná emoce napovrch nevyplula. Dokonce ani když jsme jí ukazovali fotku s náhrobkem jejího otce (kterou osobně fotil Přemek), tak jediné, co z ní vyšlo byla věta: "Tam jsem nikdy nebyla.". Jinak nám něco popovídala o sobě a své rodině - např. že byla 40 let zdravotní sestrou, jak se stěhovali se 4 dětmi (zatím ) z Floridy do Kalifornie, že Marie (dcera) vyučuje autistické děti, ale vlastní děti nechce a bydlí někde u Sacramenta. Po představení jsme ji doprovodili k jejímu mrakodrapu (cca 20 min, auto nikdy neměla, pohybuje se na Američanku nezvyklým, ale osvíceným a pro ni hlavně levnějším způsobem - pěšky nebo autobusem) a znaveni ulehli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama