Deník z cesty do USA - den 7.

25. července 2008 v 7:47
7.den - středa 23.7.2008
Lake Havasu City, CA - Grand Canyon, AZ (288 mil)
Bohužel Aquacentrum otvírá v 5 ráno, takže první pracovníci přijížděli už ve 4 a jako správní občané USA nahlásili přítomnost RV (našeho auta) policii, která nás přišla navštívit. My jsme ale měli svědomí čisté, protože nikde žádný zákaz nočního parkování nebyl. Problém byl, že prý je to napsané na začátku města, ale policajt byl naštěstí slušný a dalo se s ním domluvit, takže do 7 hod jsme tam zůstali. Zjišťujeme, že s tím nocováním mimo kempy to není v USA tak jednoduché, protože na parkovištích je to většinou zakázané a polní cesty jsou soukromé. Přejeli jsme na parkoviště pod London Bridge, což je most, který sto let stál v Londýně a v roce 1971 jej americký mecenáš McCulloch od Londýna koupil, kámen po kameni rozebral a znovu postavil v pouštním městě Lake Havasu, AZ. Tady stojí také přes vodu a je používaný k dopravě na malý ostrov na jezeře Havasu. Být angličany, měli bychom smíšené pocity. Kolem je vystavěná rádoby anglická vesnička, která ale na rozdíl od Disneylandu působí velmi kýčovitě. Šli jsme na koupačku (trošku bahňák, ale příjemná voda) a snídani na pláž, po cestě jsme potkali zmenšeninu majáku a taťka řekl, aby si k tomu majáku stoupla, načež Venda odvětila: "ke kterému?". Po ránu je v praku překvapivě mnoho Američanů, zjevně je ale teď v módě pomalá chůze místo joggingu. Z Lake Havasu jsme vyjeli v cca 09:00 hodin směr Grand Canyon. Po cestě jsme z dálnice v městě Kingman sjeli na Historic Route 66, abychom vychutnali staré dobré časy amerických dálnic. Pohybujeme se v celkem vysokých nadmořských výškách, ale je to stoupání pozvolné, až neznatelné, vrcholu dosahujeme na okraji Grand Canyon, kdy se dostáváme do výšky 2100 m nad mořem. Zajímavý je taky poznatek, že celých 280 mil jedem prérií a potkáváme jenom 2 města. Do Grand Canyon jsme přijeli v 17:00 a uvažujeme o ubytování v kempu. Ten je ovšem plný, parkujeme tedy na parkovišti a vydáváme se směrem ke kaňonu. Pohled do té jámy je ohromující, zábradlí žádné, lidí nemnoho, i když se tam má pohybovat až 4 miliony lidí ročně. Cesta po okraji je dokonale upravená, takže i vozíčkáři mohou podniknout několikakilometrovou projížďku po okraji Grand Canyon. Na trek dolů na dno se nám kvůli ohromnému stoupání na zpáteční cestě nechce, proto po setmění opouštíme park směr Desert Views a nocujeme za hranicí parku na jedné z mála lesních cest, které jsme cestou potkali. Nepříjemná zpráva, nefunguje nám lednička, ale jako ledničku používáme mrazák.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama